Drogy graniczne


Czwartek, 29. grudnia 2005

Wird Sudetenland je wieder frei?

Pod omítkou prosvítá starý nápis psaný frakturou: Hans Brüschke, Gasthaus Zum Löwen. Nevím, kdy ho naposledy přetřeli vápnem, aby zůstal tam kde má: v nevědomí. Ale už několik let je stále zřetelnější. Není tu žádný hostinec, bydlí tu loajální občané tohoto státu. Hans Brüschke odjel v roce 1945 a teď má pěkný hrob na hřbitově v Dachau. Jeho syn vystudoval práva a pracuje v pobočce Siemensu v Mnichově jako podnikový advokát. Je starý asi jako můj otec, viděli jsme se jednou ve městě. Na starém ryšperském hřbitově má jejich rodina hrobku. Přijeli tenkrát v červeném volskwagenu s nálepkou D. Bylo září 1989, šel jsem do první třídy.

Cała notatka




Sobota, 24. grudnia 2005

Bei uns in Sudetenland

karte

Cała notatka




Czwartek, 22. grudnia 2005

Vánoční zamyšlení


Mohu porovnávat: minulou středu jsem se ztřískal dvěma pivy na vánoční besídce IBŁD, včera/dnes na vánoční besídce našeho institutu. Zatímco v Kachně a korábu se mi z toho všeho zvedal suitcase, v tom klubu kde jsme byli teď jsem se cítil docela jinak. Neříkám: letošní vánoční IBŁD byla ta nejlepší, co jsem zažil. Ale proč: protože jsem svou komunikaci s journalisty mohl omezit na nejnižší možné minimum. Půlku večera jsem se totiž bavil s jednou dziewczyną z Udziału biologicznego. A byl jsem rád, že nejbližší novinář byl ode mně vždycky aspoň dva metry vzdálený. Nemohu si pomoct: tak jako Holanďanům vadí Němci, čerti se nesnáší se svěcenou vodou a Vatikán má odpor k prezervativům, mně se otvírá v kapse kudla, když vidím novináře. Ale není to na základě tradice, iracionálního tabu nebo pěstované nenávisti. To je jen výsledek tří let na IBŁD, kde já jsem ale opravdu neměl co dělat. Bára s Hansem to měli v roce 1990 položit. FSV—proč ne? Ale nějaký remnant z rudého hnízda, klubka lží a morálního septiku, který se kdysi jmenoval Fakulta žurnalistiky a nyní IBŁD je na срачку, говно и пичу (myslím, že soudruzi z FŽ, kteří byli na Sokratovi v Sovětském svazu nemají s tímto písmem problém). Škoda, že Petrusek et al. neprosadili zrušení této instituce. Já prostě patřím jinam. Včera mi přišlo zúčtování ze studijního oddělení. Na IBŁD jsem strávil 1014 dní. Z těch 1014 dní mi stačilo právě těch 14 v říjnu 2002, abych pochopil, že jsem se naprosto seknul. Že jsem byl podveden. Že jsem udělal chybu. Teď zpětně, mě to už ani tolik nemrzí, protože jsem bakalář a psal jsem bakalářskou práci, která mě bavila. Ale při vzpomínce na Флеш, na který všichni moji spolužáci vzpomínají s láskou, se mě chce vraždit. „Představ si, že jsme kecali se Sobem na přednášce a nějaká kráva z novej magistrů nás okřikla, ať jsme ticho. Ty vole, já si snad ani nemůžu popovídat se svým kamarádem? Co je tohle za novoty?“ Jasně, to by mě taky strašně vadilo, kdybych si nemohl během přednášky pokecat nebo na semináři se prospat. To bych snad napsal proděkanovi pro studijní záležitosti, aby s tím něco udělal. Na přednášce si snad každej může přednýst, co chce ne? Máme svobodu slova, voe! Ústavně zaručenou, voe! Tak proč bych teda nemoh na přednášce mluvit? Ty noví magistři se ještě mají hodně co učit, aby pochopili, jak to u nás funguje.




Piątek, 16. grudnia 2005

Hello, welcome to IKSŽ!

bá

Cała notatka






Czwartek, 15. grudnia 2005

Marxismus muß sterben!






J’ai un rêve d’IMS

Ce reve devient vrai.

Cała notatka




Niedziela, 4. grudnia 2005

Jednoho Prostějova jsme se zbavili - a druhý máme na krku!

Jen jsme se geograficky přesunuli do Horních Počernic. Jinak všechno zůstává při starém.

Cała notatka




Piątek, 2. grudnia 2005

Beverly Jinonice 158 00

„Já tomu říkám Beverly Hollar,“ prohlásil jeden spolužák z IBŁD.

Cała notatka